Nepojedem?

28.09.2014 22:20

Nedělní ráno bylo po dlouhé době vyloženě pecka. Už v 8.00 hod. sluníčko dávalo vědět, že bude zcela odlišný den od dnů minulých. Těsně před odjezdem jsem zjistil, že mám zcela vybitou baterii na HD, přestože celou dobu byla pověšena na konzervátoru. Tak jsem roztlačil své 500 kg těžké HD (mám před barákem velký kopec) a modlil se, že chytne. Pokud by tak neučinil, musel bych ho dole u rybníčku prodat, nahoru bych to nedal. No povedlo se, zajel jsem před garáž a nechal ho tam za trest třást a bublat do odjezdu. Hajzl mi za to stojánkem vymlátil dvě kostky zámkové dlažby.

Pán u benzinové pumpy byl trochu rozladěn, když jsme tankoval do třesoucího HD a neodpustil si „Panáček asi nebyl informován, že když se tankuje, tak se vypíná motor cóó ?“  Nechal jsem to bez komentáře a vyrazil na místo srazu. Tam už stepoval Víťa a zrovna přijížděl Jarda. Všichni si svorně stěžovali na mlhu a zimu. Plzeň byla opravdu vyjímečně zamlžena a ještě k tomu studená. Za chvíli dorazil i Jirka a postavil své HD k úplně jiné skupině, ke které se choval tak, jako by ji znal. Až když ho konečně poslali do ……, teď úplně nevím kam, ale moto bylo, že je moc pomalý. Přišel k nám. Tak kam kluci?  Dáme Orlík? Oni tam jedou taky (myslel tím druhou partu), tak bychom se tam mohli u mostu potkat. No upřímně představa, že se budeme snažit někoho dojet mi nedělala tak úplně dobře a tak jsem zasekl celou kolonu  na Míšově, kde  jsme se napili a při té příležitosti narazili na bývalého motorkáře Péťu Galášů, který tam byl se svojí vnučkou, prý na turistickém výletu.  No, vnučku měl hezkou!  Už v Březnici si Jirka všiml, že druhá skupina zastavila u benzínové pumpy a někteří její členové patrně odpočívali pod moto Honda, protože jim pod motorem koukaly jen nohy.

Další zastávka byla na Žďákovském mostě, kde jediný závislák Náčelník dal svůj modrý kouř a pokračovali jsme přes most, méně úspěšných podnikatelů (ubytovaných v sudu) na Zvíkovské podhradí. Tam jsme dali v místním pivováře  oběd (kachna nebyla), oběd to byl výborný a svět se okolo nás jakoby rozjasnil. Jirka si zanadával na jednoho řidiče, který patrně patřil do nějaké odnože týmu Red Bull. Při předjetí téměř červeného Jirkovo HD se v pilotovi Citroenu, který si určitě pamatoval položení základového kamenu „Aifelovy“ věže, probudilo zvíře. Pohled na červené pozadí HD donutilo pilota k náhlé erekci pravé nohy. Citroen, chudinka ve snaze uspokojit závodní ambice svého pána, nasál nepřiměřeně velkou porci nafty. My co jsme jeli za ním, jsme vlítli  do dýmu, za který by se nestyděl největší komín Škodových závodů v době největší prosperity. No, když to shrnu, auto skvělý, ale ten článek mezi volantem a plynem „blb“.

Další naše cesta vedla krásnou krajinou až do Písku, kde jsme se zastavili ve Středověké krčmě a v Bikers Crown – pro mne velké překvapení. Takhle velkou prodejnu s doplňky na moto jsem snad v Čechách ještě neviděl. Pro malý až téměř žádný zájem obsluhy ve Středověké krčmě o naše osoby jsme sedli na stroje a pokračovali do hospůdky mezi Horažďovicemi a Klatovy jménem u Sv.Antonína. Hospůdka v lese u cesty bývalého herce a baviče M.Šimka. Skvělá obsluha, úžasné prostředí. Tam jsme se po malém občerstvení rozloučili s Náčelníkem a frčeli, no spíš se loudali domů.

Bylo to moc prima, všem díky za bezva atmosféru a skvělé propláchnutí dutiny lebeční. K tomu všemu nám stačilo pouhých 243 km.

Tak zase někdy ……

Sláva